2.12.2020

Dnes vám představíme životní příběh naší dobrovolnice Hany z Karlových Varů. Přejeme vám příjemné čtění.

 

1) Odkud pocházíte?

Narodila jsem se v Rakovníku. Bydlela jsem v Jesenici, jsou tam krásné rybníky. V létě jsme se chodili koupat a celou zimu bruslit 🙂

2) Jakou školu jste studovala?Studovala jsem na Konzervatoři v Teplicích. Od 14 let jsem bydlela na internátu ( tehdy se vycházelo z osmé třídy).

3) Od kolika let se věnujete hraní na hudební nástroje a na jaké? 

Na klavír jsem se začala učit v 6 letech, pak jsem v páté třídě  chtěla přidat kytaru, ale moje paní učitelka mi doporučila violoncello. V té době se mi zdálo příliš veliké pro děvče, ale brzy jsem se do jeho zvuku zamilovala.

4) Jaké je Vaše současné povolání?

Hraju na violoncello v Karlovarském symfonickém orchestru.

5) Setkala jste se již někdy s dobrovolničením, nebo až teď v Domově pro seniory? Co Vás při této zkušenosti nejvíce zaujalo pozitivně i negativně :-).

Jsem z velké rodiny,  druhá z  pěti dětí. Museli jsme si velmi pomáhat, učit zavázat tkaničky, číst, psát úkoly, cizí jazyky 🙂 Měli jsme doma nemocnou babičku, která do velké míry určovala chod domácnosti. Moje maminka se o ní starala doma až do konce. Na nás dětech byla pomoc v kuchyni, na zahradě, s prádlem, babičce jsme četli ( neviděla). Druhá půlka otázky, co mě při práci v Domově pro seniory zaujalo..? Byla jsem od první chvíle příjemně překvapena pracovním kolektivem. Nastoupila jsem jako uklízečka. Kolegyně byly milé,  každý den mi vše připravily jako dítěti 🙂 Převzaly nejtěžší úkoly, pokoje nemocných klientů, já jsem uklízela jen společné prostory. Kdo prošel kolem, hned mě pochválil, personál si udržoval dobrou náladu. Senioři byli bohužel téměř všichni v izolaci, vedení pečlivě dbalo na hygienu. Přesto jsem si mohla na chvíli promluvit s několika z nich. Zaujala mě 101 letá dáma, která měla krásné vzpomínky na Jana Masaryka a humoru na rozdávání! Původně jsem šla pomoct, ale naopak jsem mnoho získala. Myšlenky, které mě trápily v  domácí izolaci byly najednou méně vážné. Místo odborné psychologické pomoci rozhovor s obyčejnými lidmi se srdcem na pravém místě 🙂

6) Jaké máte plány na příští rok?

Teď se těžko plánuje 🙂 Ráda bych jela do Alp, na běžky, s partou milých lidí ( ale toto možná budeme muset odložit 🙂 Realizujeme se s dvěma kolegyněmi v triu Piacere,  flétna, klarinet, violoncello. Máme termíny koncertů v lázeňských domech, i hrajeme při svatebních obřadech, těšíme se velmi, že opět naskočíme. Kromě klasiky si ráda zahraju keltskou hudbu a písničky Petra Kalandry s kapelou.

7) Chtěla byste ještě někdy dobrovolničit?

Ano, jsem připravena kdykoliv zaskočit!

Se srdečným pozdravem, Hana