5.10.2020

„DOBROVOLNICTVÍ MI ŽÁDNOU ZÁSADNÍ ZMĚNU DO ŽIVOTA NEPŘINESLO, PROTOŽE SE CELÝ ŽIVOT SNAŽÍM POMÁHAT TAM, KDE JE POTŘEBA. Když se naskytne příležitost pomoci, tak se jí přirozeně chopím. Je to taková výzva, jak obstát v nové situaci,“ popisuje dobrovolnice Milana svůj přístup k dobrovolnictví. Milana je dobrovolnice, která je pod Instandem již třetím rokem a pravidelně navštěvuje ženy s mentálním postižením – Emílii a Margitu. Dvě sestry, které se odstěhovaly z Domova pro osoby s mentálním postižením na Mariánské do běžného bydlení v Ostrově a v Karlových Varech. Milana se seznámila se ženami přes jejich strýce. Po určité době strýc zemřel a Milana pokračovala v jeho šlépějích a začala navštěvovat ženy na Mariánské v domově. Jezdily společně na kafe nebo na nákupy do Ostrova. „Měla jsem ráda nakupování v Kiku nebo v Normě,“ říká Emílie. V době, kdy byla na Mariánské, neměla příliš možnost jezdit mimo domov. Ale díky Milaně se cesta našla. Dnes už Milana jezdí na návštěvy do jejich bytů, kde si s nimi povídá, občas společně popijí sklenku vína, jdou na procházku nebo slaví narozeniny. Někdy s sebou Milana přiveze i děti, neboť obě ženy mají děti velmi rády. „Milana je moc hodná. A někdy pospíchá. Taky je někdy unavená,“ říká Emílie. Milana patří k těm typům dobrovolníků, u nich je potřeba pomáhat přirozenou součástí jejich kvalit. Je to jakýsi druh životního stylu. Za Instand Milaně děkujeme za její vytrvalost a ochotu a přejeme jí také, aby si našla i pár chvilek jen pro sebe. 🙂