20.10.2020

„UTEKLA JSEM Z KOMERCE. ŘEKLA JSEM SI, ŽE SE MI NELÍBÍ DĚLAT VŠE ZA PENÍZE.“ Tak shrnuje dobrovolnice Alena důvod, proč se začala věnovat dobrovolnictví. Již podruhé uspořádala v zapůjčených prostorech Rytmusu výtvarnou akci pro lidi s mentálním postižením – glazování hrnků. „Někteří byli rychlí jako střela, někteří si s tím hráli“, popisuje Alena průběh této akce, na které si mohla skupina lidí s mentálním postižením vyzkoušet namalovat keramické hrnky dle své vlastní představivosti. „Líbí se mi někomu něco jen tak dát. Klienti jsou vděční a je snadné jim něco dávat. Vidím na nich radost a to je příjemný.“ Nejenže je Alena dobrovolnicí, ale má také 3 chlapce v pěstounské péči. To vyžaduje velkou míru ochoty a iniciativy měnit svět okolo sebe a vlastně i v sobě. Společně s Alenou připravoval akci i její kamarád Tonda. „Tonda je hodná duše,“ nazvala Alena svého pomocníka. Někdo se kdysi zeptal, jak docílíme toho, aby s námi lidé sdíleli naše hodnoty. Odpověď byla jednoduchá: Najděte takové lidi, které je již sdílí. Alena i Tonda patří mezi ty lidi, kteří sdílí hodnotu druhým pomáhat z prostého pocitu radosti. Jsme velmi vděční, že jsou mezi námi.